Dnes by měla Helenka Hakenová 17. narozeniny. Dnešní den by se tu s námi radovala víc, než bylo jejím zvykem a s rodinou a přáteli by to pořádně oslavila. Proto ji vzdejme poctu.
Mnohokrát děkuji
sedumnáct krásný věk, člověk už má občanku, za rok může volit, uzavírat sňatek, mít živnostenský list, vlastní byt, otervírá se mu svět dospělosti, v sedumnácti máme chvilku přemýšlet co chcem, co bude...
Bohužel ji nemůžem nic popřát, hodně zdraví a lásky, jak je zde ( i doma ) zvykem, nejde nic jiného než ti co ji znali si vzpomenout a my ostatní si vzpomenout na našich sedumnáct, na naše ideály, nezapomenout nejen snít, ale i žít.
Nikdy nevíme, které narozeniny oslavíme se svíčkou na dortu a které na hrobě.
Dávej me na sebe pozor, neriskujme zbytečně, ale užijte si všeho co nám život nabýzí.
Zvedněte se od grepolisu a rozhlídněte se kolem, máme kolem sebe lidi co nás mají rádi, nezapomínejte jím to dát znát, ať nelitujme to ho co jsme neřekli, neboť za to co jsme řekli špatně se lze omluvit, ale co jsme nestihli říct, už říct nemusíme, jen šeptem s rosou v očích, slanou rosou...