další etapy?....doufám, že přijdou kopce....tam totiž jenom snaha, stačit nebude...
nemůžu si odpustit...
z korespondence Járy Cimrmana s Ladislavem Stroupežnickým, t. č. dramaturgem Nár. divadla :
,, V Praze dne 16. Února 1890 : , Vážený pane, Váš dramatický pokus jsem bohužel četl, a nevím, co Vám mám vytknout dříve, zda chatrný děj, mátožnost postav, či veškeré prohřešky proti zákonům dramatu, jichž jste se stačil dopustit již během prvního jednání. A to nemluvím o tom, co by řeklo publikum na Vaší svéráznou představu o úsvitu naší národní historie, například tomu, jak na naši posvátnou horu přichází nejen praotec Čech ale i praotec Němec a praotec Žid. Když se v závěru Čechové dovědí, že od Roudnice razí k hoře i osmahlý praotec Cikán… , byl jsem konsternován. Uvědomujete si, mimo jiné, že tenkrát ještě žádná Roudnice nebyla? Nevím, čím jste vyučen, nebo v jakém oboru vzdělán, ale s čistým svědomím Vám mohu doporučit, abyste zanechal dramatických pokusů a věnoval se práci jakékoli, ale jiné.'
V Čimelicích 10. Března 1890: , Vážený pane Stroupežnický, Váš dopis mne utvrdil v tom, že ani Vy, tak dobrý spisovatel jste mou hru ,,Čechové na Řípu'' nepochopil. My co táhnem káru Tylovu po venkově, vidíme arci život jináč než vy, co sedíte v Praze jako ve skleníku. Že jsem nechal přijíti na Říp i praotce Němce a praotce Žida a blížiti se praotce Cikána, v krytém voze plném kradených slepic, má svůj hluboký výchovný smysl. V České kotlině, jestli Vám to neušlo , nežijeme jen my Čechové, ale i potomci ostatních praotců, kteří jsou také vítanými hosty mého divadla, a přál bych Vám to vidět, jak radostně přijímají můj výklad dějin. Jsem vám vděčen za postřeh o Roudnici, ta tenkrát ještě opravdu neexistovala a já uznávám, že je to kravina.'
V Praze dne 5. Listopadu 1890: ,, Vážený pane, po Vaší návštěvě u mne v Praze, kdy jsem Vám nemohl vrátit manuskript Vaší hry ,, Čechové na Řípu'', z toho prostého důvodu, že halda zamítnutých rukopisů podobných autorů jako jste Vy je obrovská, a divadelní sluha, který by jej mohl vyhledat měl pásový opar, vracím vám tento poštou a zároveň Vám sděluji, že nadobro ukončuji naši korespondenci. Nehledejte v tom nic osobního, podobně ukončuji korespondenci i s panem Adalbertem Kolínským a paní Eliškou Kutnohorskou ( Cimrmanovy pseudonymy ) . Jen vy tři jste mne stáli 560 hodin, což je plných 70 pracovních dní , čímž jste překonali i pány Zeyera a Vrchlického. S pozdravem, nepište mi, a pokud možno nepište vůbec, Ladislav Stroupežnický.